Mezi volené orgány patří nejen výbor či předseda společenství vlastníků, ale všechny orgány SVJ, které jsou volené, tedy např. kontrolní komise či jiná komise, revizor, kontrolor apod. Povinnost řádného hospodáře se vztahuje na všechny volené orgány, nikoliv jen na statutární orgán, kterým je výbor či předseda společenství vlastníků. Dovolím si tvrdit, že málokterý člen kontrolní komise, kontrolor apod. vůbec tuší, že i on má povinnost péče řádného hospodáře podle § 159 občanského zákoníku.

Od nedbalosti až k cílenému tunelování SVJ

To, že členové volených orgánů často nepostupují v souladu s povinností řádného hospodáře, je celkem běžné. Ve velké míře je to dáno neznalostí, neschopností členů těchto orgánů, ale také se najde mnoho případů, kdy jde o úmysl. Motivem pak bývá vlastní prospěch těchto členů orgánů, především pak prospěch finanční. V některých případech jde o tak sofistikovaně organizovanou činnost, do které jsou zapleteny i třetí osoby, že jde o cílené tunelování SVJ.

Bohužel často s tímto tunelováním jsou „nuceni“ souhlasit i členové SVJ, jinak by jim hrozila nějaká újma, ať už újma na pověsti (např. pomluvy, očerňování před ostatními členy SVJ), nebo újma majetková (např. ničení či krádež majetku dotčeného člena). Prostě je na členy SVJ činěn nátlak, aby se na nic neptali, do ničeho nešťourali a vše, co je jim navrženo, aby odsouhlasili, jinak uvidí…

Jaké trestné činy přichází nejčastěji v úvahu?

SVJ je správcem cizího majetku; spravuje společné části domu a pozemek, které jsou ve spoluvlastnictví členů SVJ. Z toho je zřejmé, že prvním trestným činem je:

Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákona

Tento paragraf má 3 odstavce:

(1) Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
b) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

Pozor! Tento paragraf se vztahuje i na správcovské firmy, pokud budou mít ve smlouvě ujednánu nějakou povinnost. A že jich mají většinou sjednáno hodně. Typicky je to vymáhání dluhů členů SVJ. Často tyto správcovské firmy dluhy řádně a včas nevymáhají, a mnoho dluhů se pak stane nevymahatelných z různých důvodů. Statutární orgán je pak povinen tuto škodu vymáhat po správcovské firmě, jinak jinak porušuje tuto svou povinnost on.

Z judikatury

Nejvyšší soud ČR k péči řádného hospodáře ve svém usnesení sp. zn. 5 Tdo 182/2016-68 uvádí: „Míra péče vynaložená při plnění povinností jednatele má být ve smyslu této právní úpravy péčí řádnou, obezřetnou, preferující potřeby a zájmy společnosti před zájmy a potřebami jednatele, jinými slovy jednatel je povinen při vyřizování zájmů společnosti postupovat s péčí, se kterou by postupoval řádný hospodář při vyřizování záležitostí vlastních.

Trestní zákoník definuje skutkovou podstatu trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku jako porušení zákonem uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek, čímž dochází ke způsobení škody nikoliv malé. Jednání (konání i opomenutí) v rámci popsané skutkové podstaty tedy vyžaduje vznik škody a není nutné, aby se kdokoliv obohatil. Dalším základním znakem je uložená povinnost resp. její porušení, která může vyplývat přímo ze zákona nebo z jiných právních skutečností (být převzatá smluvně).“

Dalším trestným činem, který se často vyskytuje v SVJ je:

Zpronevěra podle § 206 trestního zákona

Tento paragraf má 6 odstavců:

(1) Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo
d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu financování terorismu (§ 312d) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f).
(6) Příprava je trestná.

Zatímco u porušení povinnosti při správě cizího majetku musí jít o dokonaný čin, v případě zpronevěry je trestná i její příprava (viz odst. 6). Nemusí tedy ve skutečnosti ke zpronevěře dojít.

Závažný příklad zpronevěry v SVJ

Mnoho lidí napadne příklad, že nějaký člen výboru vybere peníze z účtu SVJ a nedá je do pokladny či nemá proti vybírané částce jiný doklad – např. fakturu apod. Jenže zpronevěra v SVJ probíhá mnohem nenápadně, resp. ji odsouhlasí i shromáždění. Jak je to možné? Pojďme se na to podívat blíže.

Ve většině SVJ jsou okna přímo přístupná ze společných částí společná, okna přímo přístupná z jednotek společná tedy nejsou. Přesto některé výbory nechávají odhlasovat nátěr oken, která nejsou společná (a tedy mimo právní způsobilost SVJ!) na shromáždění s tím, že se tento nátěr (či oprava) bude hradit z peněz, které jsou určeny na opravu (toliko) společných částí domu.

To je krásný příklad zpronevěry, kterou výbor ani netají, naopak, nechává o ní rozhodnout shromáždění. Pokud se natírají jen některá okna, a vždy okna členů výboru a některých vlastníků vůbec, pak je to o to víc zvláštní. V tomto případě jde o značné částky, které mohou dosahovat i několik set tisíc korun!

Dalším příkladem zpronevěry je např. pořádání večírků a dalších společenských akcí výborem (de facto marketing výboru), a hrazení nákladů na občerstvení, ohňostroj apod. z peněz určených na opravy společných částí domu. Toto není v působnosti SVJ a SVJ nevybírá peníze od svých členů na tyto účely. Pokud by s použitím těchto prostředků na jiné účely souhlasili všichni vlastníci, bylo by to legální, ale pokud jen jeden vlastník nesouhlasí, neexistuje dohoda o jiném použití peněz na správu domu a pozemku. Dohoda je vždy souhlas všech, viz judikatura.

Z judikatury

Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 6 Tdo 1056/2015-27:
„Pokud obviněný jako statutární orgán společnosti jednal navenek s pojišťovnou o uzavření pojištění, do kterého zahrnul i své soukromé vozidlo, a pojistné nechal proplácet z prostředků poškozené společnosti, jednal neoprávněně. Přiléhavě poznamenal státní zástupce (v podstatě ve shodě se závěry soudů nižších stupňů), že obviněný sice byl s ohledem na zastávanou funkci oprávněn jednat za společnost LML, s. r. o., avšak realizace tohoto oprávnění musela být v souladu s příslušnými stanoveními obchodního zákoníku, stanovami společnosti a manažerskou smlouvou, což není v tomto případě svévolného odčerpávání finančních prostředků společnosti pro vlastní potřebu, jak to obviněný činil.“

Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 8 Tdo 1069/2015-60:
„Základní skutková podstata trestného činu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku vyžaduje přisvojení si cizí věci (eventuálně jiné majetkové hodnoty, o niž se však na základě zákona č. 86/2015 Sb., účinného od 1. 6. 2015, již v době rozhodování Nejvyššího soudu nejedná), která byla pachateli svěřena. Přisvojením věci se rozumí získání možnosti trvalé dispozice s věcí, která byla pachateli svěřena, tzn., že si pachatel osobuje k ní a nad ní vykonávat práva quasi-vlastnická (viz rozhodnutí č. 3391/1929 Sb. rozh. tr.). Cizí věc je svěřena pachateli, jestliže je mu odevzdána do faktické moci (do držení nebo do dispozice) zpravidla s tím, aby s věcí nakládal určitým předepsaným, smluveným nebo jinak vymezeným způsobem. Pachatel proto s takto svěřenou cizí věcí nebo jinou majetkovou hodnotou nemůže nakládat podle vlastního užívání, ale vždy jen v tom rozsahu, který je daný či určený rámcem a rozsahem svěření. Podstatou znaku přisvojení si cizí věci je skutečnost, že pachatel vyloučí z dispozice s ní oprávněnou osobu. O přisvojení věci tedy může jít i v případě, kdy s přisvojenou cizí věcí nijak dále nedisponuje, ale odmítá ji vydat oprávněné osobě. Není tedy rozhodné, jak poté, co si věc přisvojil, s ní skutečně nakládá a zda s ní vůbec nějak nakládá (srov. k tomu přiměřeně rozhodnutí č. 14/2006-II. Sb. rozh. tr.). Věci svěřené jsou jak hotové cizí peníze, tak i cizí peněžní prostředky na účtu, na které se též vztahují ustanovení o věcech (srov. ustanovení § 496 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).“

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákona

Tento paragraf má 4 odstavce:

(1) Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku značnou škodu.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu velkého rozsahu.

Ačkoliv název tohoto trestného činu je poněkud zavádějící, netýká se pouze účetnictví, ale také uvádění nepravdivých či hrubě zkreslených údajů pro zápis do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Například falšované zápisy ze shromáždění dle kterých se např. měl údajně volit předseda výboru, ale ve skutečnosti se volil člen výboru, nikoliv jeho předseda apod. Pod tento paragraf také patří neuložení listiny do sbírky listin, ačkoliv je to povinné.

Jak tuto trestnou činnost řešit?

Kromě zde uvedených trestných činů připadají v úvahu např. i trestný čin podvod nebo poškození cizích práv, případně další.

A jak řešit tuto trestnou činnost či podezření na ní? Logicky každého napadne podat trestní oznámení. Jistě, jak jinak to řešit. Orgány činné v trestním řízení přece musí tyto případy řádně vyšetřit. Ano, v to všichni doufáme, jenže…

Kdo to zkusil, jistě byl zklamaný liknavostí, nezájmem a především neznalostí (v některých případech velmi tristní) orgánů činných v trestním řízení, a to jak policie, tak státních zástupců! Trestnou činnost musíme řešit trestním právem, ne občanským, jak se nám policie často snaží namluvit. Například zpronevěra je v trestním právu, proč bychom ji měli řešit občanským právem? Mnoho z nás má zkušenost s tím, jak policie řeší drobné krádeže či škody na majetku, kdy se její činnost omezí jen na vydání protokolu pro pojišťovnu, a to bez jakéhokoliv faktického šetření.

Jak tedy šetří orgány činné v trestním řízení tuto (závažnou) hospodářskou trestnou činnost v SVJ? To si na příkladech z praxe ukážeme příště.