Málokdo v SVJ si uvědomuje, jak důležitá a náročná je péče řádného hospodáře

K napsání tohoto příspěvku mě vedly zkušenosti a informace, které jsem v poslední době získal. Několik firem si na tom, že koupí jejich služby splní výbor § 159 o. z., založilo, třeba i jen částečně, svoje podnikání. Dokonce, když advokáti inzerují svoji předraženou službu (konkurence ji nabízí podstatně levněji) sledování rejstříků a tvrdí, že tím výbor splní péči řádného hospodáře, tak mě to, jak se říká, zvedá ze židle. Psal jsem o tom v těchto článcích Splní výbor hlídáním katastru podmínky § 159 pro výkon řádného hospodáře? Rozhodně ne!, Sledování rejstříků RejstrikySVJ.cz jako služba: To nejlepší na konec. Spoléhají na neznalost členů výborů, kteří pak za tuto zbytečnou službu vyhazují peníze.

Podle mého názoru výbor naopak poruší podmínku řádného hospodáře, když tuto službu objedná a platí! Navíc argument či reklamní sdělení, že objednáním této služby výbor splní podmínku řádného hospodáře (§ 159 občanského zákoníku), aniž by bylo uvedeno, v čem konkrétně je tato podmínka splněna, je pouhé strašení, a de facto nutí neznalé a vystrašené členy výboru, aby tuto službu objednali a platili (SVJ). Vzhledem k tomu, že sledováním rejstříků výbor podmínku řádného hospodáře nesplní, dalo by se to chápat jako klamavá reklama. Mně to nepřipadá moc etické, ale jde přece jen o peníze, ne? 🙂

Jak tedy zní § 159 občanského zákoníku?

§ 159 občanského zákoníku:

(1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

(2) Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

(3) Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.

Je nepochybné, že péče řádného hospodáře se ani zdaleka nezužuje na včasné přihlášení pohledávek v rámci insolvenčního řízení! Jak jsem napsal již dříve (viz shora uvedené články), přihlašovat vysoké dluhy do insolvence nebo v případě exekuce, podat návrh na další exekuci, je příliš pozdě! Dluhy se mají vymáhat průběžně! A to i malé částky. Podle mých zkušeností však správcovské firmy moc dluhy nevymáhají, i když to mají smluvně ujednáno.

Případ z praxe

Bývalá správcovská firma našeho SVJ dluhy vůbec nevymáhala, ačkoliv to měla ve smlouvě. Musel jsem to stále kontrolovat. Když jsem dal správcovské firmě pokyn, aby byli obesláni dlužníci, kteří dlužili našemu SVJ nad určitou částku, tak 2 největší, velmi problematičtí a dlouhodobí dlužníci obesláni vůbec nebyli! Musím však upozornit, že panem „správcem“ v té době nebyly dobré vztahy, protože jsme si dovolili, coby mandant, dávat panu „správci“ (mandatáři) pokyny a upozorňovali na pochybení (např. chyby v účtování, zpoplatnění služeb, které byly součástí smlouvy, chybně vedené datum vzniku členství atd.). Jeho představa však byla taková, že správcovskou firmu koupil i s námi a my máme poslouchat jeho. Dokonce odmítl plnit pokyny a dělal vše proto, aby nám, jako výboru, škodil. Ty 2 největší dlužníky poštvával proti výboru a radil jim, aby nemuseli platit. Rady to sice nebyly dobré, ale oni mu věřili, protože on po nich žádné dluhy nevymáhal a nic po nich uhradit nechtěl. Prostě on byl ten hodný a my, výbor, ti zlí. On také za to nenesl odpovědnost, tu má výbor.

S tímto dodavatelem jsme ukončili spolupráci, i když se pan „správce“ snažil výbor diskreditovat a kontaktoval členy SVJ e-mailem, ve kterém pomlouval výbor. Pan „správce“ svedl poslední „boj“ o jeho vládu nad naším SVJ, resp. o naše peníze, na shromáždění, kam se vetřel na plnou moc, a na pomoc měl jiného vlastníka, doktora práv. Pan doktor se snažil získat převahu tím, že sdělil přítomným, že je právník. Jen škoda, že se nepřipravil a neznal ani občanský zákoník. Pan „správce“ nakonec uznal, že i přes jeho neskutečné intriky svůj boj o peníze našeho SVJ prohrál. Dokonce podal i trestní oznámení, se kterým, po důkladném vyšetřování příslušnými orgány, neuspěl, žádný z trestných činů se nestal. Jeho pomstychtivost je však dost velká a trvá stále, nikdy nám to nezapomene. Bojí se, aby od něj neodešla další SVJ. A už víme, čeho všeho je schopen.

Zde musím citovat z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 1412/2007 (trestní věc): „Pokud jde o pojem odborná péče , který je uveden v ustanovení § 567 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v tehdy platném znění, zahrnuje povinnost mandatáře jednat profesionálně a při plnění svého závazku vůči mandantovi využívat svých odborných znalostí.“  Je zřejmé, že náš „správce“, coby mandatář, s odbornou péčí nejednal.

Péče řádného hospodáře se vztahuje prakticky na všechno, co člen voleného orgánu dělá

Péče řádného hospodáře „visí“ nad každým členem voleného orgánu po celou dobu výkonu funkce a při každém rozhodnutí, které jako člen tohoto orgánu učiní. Pokud řádně vymáhá dluhy, tak prakticky nemusí rejstříky vůbec sledovat. Musím opět připomenout, že péče řádného hospodáře se vztahuje např. i na kontrolní komisi a další volené orgány, nejen na členy statutárního orgánu!

Např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5036/2015 se zabýval péčí řádného hospodáře. V tomto případě šlo o obchodní korporaci, nicméně péče řádného hospodáře se dá analogicky použít i na SVJ.

„Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí.“

Další rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 1412/2007 se zabýval péčí řádného hospodáře, v tomto případě šlo o trestní řízení – pokus porušování povinností při správě cizího majetku.

„Opatrováním cizího majetku se přitom rozumí taková míra ochrany cizího majetku, která zamezuje jeho částečnému nebo úplnému znehodnocení. Od povinnosti opatrovat cizí majetek je nutné odlišovat povinnost spravovat cizí majetek, která předpokládá aktivní přístup správce k péči o takový majetek. Správce cizího majetku se však musí vyvarovat těch právních dispozic, které by směřovaly k znehodnocení či odcizení tohoto majetku.„

„Pojem péče řádného hospodáře lze přitom chápat tak, že řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. Taková péče tedy nepochybně zahrnuje péči o majetek akciové společnosti nejen v tom smyslu, aby nevznikla škoda na majetku jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby byl majetek společnosti zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná.“

Je zřejmé, že výbor (předseda SVJ) se mnohem častěji setká s rozhodováním v rámci běžné činnosti SVJ než s tím, že by uplatňoval pohledávky SVJ v insolvenčním řízení.

Především jde o výběr dodavatelů SVJ. Byť není povinnost (pokud není upravena ve stanovách) mít více nabídek či provádět nabídková či výběrová řízení, pro to, aby byl výbor schopen posoudit, zda je cena odpovídající, musí mít srovnání konkurenčních nabídek. A tady vidím mnohem větší problém. K potřebným znalostem patří také všeobecný přehled. Členové výboru jsou de facto manažeři.

Co znamená loajalita či pečlivost snad není třeba více rozebírat. Loajalita znamená, že člen voleného orgánu SVJ jedná ve prospěch SVJ a v jeho nejlepším zájmu. Pečlivost pak znamená, že člen voleného orgánu SVJ jedná odpovědně, starostlivě.

Obecně lze uzavřít, že péče řádného hospodáře znamená, že člen voleného orgánu SVJ jedná tak, jako by se staral o svůj vlastní majetek. To je docela ošemetná definice, neboť je mnoho lidí, kteří se o svůj matek nestarají či se starají ledabyle, popř. nejsou schopni se o něj řádně starat, nemají k tomu předpoklady, schopnosti. Proto každý nemůže být členem voleného orgánu! Jak praví druhá věta prvního odstavce § 159 o. z.: „Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“ S tím se pojí i povinnost nahradit škodu!