Náš čtenář: Správa domu vykazuje několik nestandardních momentů – neposkytuje vyúčtování

Dostali jsme od našeho čtenáře zprávu tohoto znění:

„Správa domu vykazuje několik nestandardních momentů:
– neposkytuje vyúčtování služeb ani správy, za to podává žaloby na částky, které by právě z těchto vyúčtování měly plynout…“

Ačkoliv neznám podrobnosti a nemám další relevantní informace, lze se v obecné rovině k těmto nestandardním momentům správy domu vyjádřit.


Správa domu neposkytuje vyúčtování služeb ani správy

Pokud osoba odpovědná za správu domu a zároveň poskytovatel služeb, neprovádí a nedoručuje vyúčtování správy domu a vyúčtování služeb (obojí včetně správného způsobu rozúčtování, které musí být z vyúčtování zřejmé), jde o velký problém, jehož vyřešení je v rukou členů SVJ, tedy vlastníků jednotek! Nikdo jiný to za ně neudělá. Oni to musí chtít změnit, pokud si sami neví rady, mohou se obrátit na někoho, kdo tomu rozumí. Z našich zkušeností je zřejmé, že vlastníci, kteří jsou odhodlaní něco změnit, toho opravdu dosáhnout. Někteří patří mezi naše klienty. Vlastníci mohou na shromáždění odvolat členy statutárního orgánu (výbor, předseda SVJ) a zvolit nové členy, takové, kteří budou vědět, jaké jsou jejich povinnosti a nebudou jednat pouze ve svém zájmu.

Vyúčtování nákladů na správu domu a pozemku neupravuje žádný předpis! Je to skutečně tak. Proto je důležité mít toto upraveno ve stanovách, pak se postupuje podle nich.vyúčtování

Vyúčtování služeb upravuje zákon číslo 67/2013 Sb., který přesně určuje, co má vyúčtování obsahovat a do kdy má být nejpozději doručeno příjemci služeb (vlastník jednotky, popř. nájemce, tomu však má povinnost doručit vyúčtování vlastník jednotky). Více o službách je uvedeno v tomto článku.

Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků je upraveno v § 7 zákona č. 67/2013 Sb. který zní:

1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí  příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období

2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním je pak upravena v § 13 zákona č. 67/2013 Sb., který zní:

1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud je poskytovatel služeb v prodlení s doručením vyúčtování služeb, je povinen příjemci služeb zaplatit pokutu ve výši 50 Kč za každý den prodlení. Nedostane-li příjemce služeb vyúčtování včas (zpravidla do 30. 4.), vyzve poskytovatele služeb k tomu, aby mu doručil vyúčtování za konkrétní zúčtovací období (zpravidla kalendářní rok). Pokud tak poskytovatel neučiní, vyzve poskytovatele k zaplacení smluvní pokuty. Poskytovatel zřejmě pokutu nezaplatí, pak je třeba podat k místně příslušnému soudu návrh na elektronický platební rozkaz (nejlépe).

Více informací o tom, jak SVJ prohrálo soud a o neznalosti a nesprávném právním posouzení známé advokátní kanceláře, se dočtete na konci této strany.



Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..