Společenství vlastníků jednotek je poskytovatelem služeb podle § 2 písm. a) bodu 2 zákona č. 67/2013 Sb. a vlastník jednotky je příjemcem služeb podle § 2 písm. b) bodu 2 zákona č. 67/2013 Sb. Jednou z velmi častých služeb, které SVJ poskytuje, je teplo.
Rozúčtování nákladů na teplo upravuje vyhláška číslo 269/2015 Sb. Tato vyhláška stanoví:
a) rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,
b) některé další náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.
„Základní složka nákladů na vytápění pokrývá permanentně náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných 
prostor domu.
Spotřební složka nákladů na vytápění pokrývá náklady na teplo dodané do bytu otopnými tělesy, jehož množství může uživatel ovlivnit regulací přívodu tepla do otopných těles. Vychází z míry měřené nebo indikované spotřeby tepla na vytápění.
Rozděluje se mezi příjemce služeb podle údajů měřidel nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod. Výpočtové metody zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla, která je dána jejich polohou, velikostí otopných těles, způsobem připojení měřidel nebo indikátorů vytápění a projektovanou vnitřní teplotou.“
Jak je shora uvedeno, při výpočtu spotřební složky tepla je třeba zohlednit i polohu bytu (jednotlivých místností), protože ta má vliv na spotřebu tepla daného bytu, neboť teplo prostupuje mezi byty. K tomu se používají tzv. polohové koeficienty.
Co je polohový koeficient?
Zohledňující koeficienty polohy pro účely rozúčtování spotřební složky nákladů na vytápění se stanovují pro jednotlivé byty na základě výpočtu jejich tepelných ztrát a následného porovnání měrných tepelných ztrát připadajících na m2 součtu venkovních ploch stěn ohraničujících jednotlivé byty.
Cílem zohlednění polohy bytu a její korekce je, aby náklady na vytápění bytů stejné velikosti vytápěných na stejnou teplotu byly stejné, srovnatelné bez ohledu na jejich umístění v domě.
Důležité je, že polohový koeficient musí být vypočten autorizovanou osobou zvlášť pro každý byt! Setkal jsem se tím, že např. se náklady na vytápění bytů v 1. a posledním nadzemním podlaží snížily o 20 % a bez ohledu na to, kde na těchto dvou podlažích jsou tyto byty umístěny. To je špatně a takto postupovat nelze. Jiný způsob zohlednění polohy bytu v domě, než výpočet polohového koeficientu pro každý byt zvlášť, je neakceptovatelný, neobhajitelný a nesprávný.
V mnoha SVJ dokonce žádné zohlednění polohy bytů v domě neprovádějí a ani jejich správcovské firmy o tom neví. Naše bývalá správcovská firma na tom byla stejně. Byli jsme první a stále jediné SVJ, které tato firma měla ve správě. Takto by správcovská firma fungovat neměla. Vždyť právě proto se na správcovské firmy spoléhají nevědomí členové výborů, spoléhají na jejich znalosti, odbornost… To, že je to chyba, jsem již mnohokrát potvrdil.
Zohledňuje vaše SVJ při rozúčtování nákladů na teplo polohu bytu v domě? Používá polohové koeficienty vypočtené pro každý byt? Nebo používá jakýsi odhad?
Dobrý den,
prosím o radu. Moje matka bydlí uprostřed domu ve 2+1. Bohužel byla nemocná a já jsem si ji musela vzít k sobě, abych ji zajistila péči. Firma, která zpracovává podklady k vyúčtování topení ji sdělila, že i když v bytě nebyla, netopila tedy, bude jí prý účtováno 80 %.
Topení je plynové pro celý barák, 12 bytových jednotek. Já ve svém bytě mám vlastní plynový kotel a když nejsem, samozřejmě mám topení stažené na minimum.
musí být forma účtování za topení zaneseno ve stanovách.
Děkuji za radu.
MV
Dobrý den, paní Marto,
rozúčtování nákladů na vytápění a na společnou přípravu teplé vody se provádí podle zákona č. 67/2013 Sb., podrobnosti pak stanoví vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. V § 3 této vyhlášky je upraveno rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce, kde je v odst. 2 uvedeno: „Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období…“
Za účinnosti předchozí vyhlášky (č. 372/2001 Sb.) bylo minimum a maximum 60 %, resp. 140 %. Firma tedy postupuje správně. V případě individuálního vytápění si každý platí pochopitelně jen své náklady, i když to nemusí být spravedlivé. Ale to je jiná otázka.
Přeji pěkný den.
Jiří Kašpar